Škola v přírodě- Cesta za pokladem ApačůMísto konání : ZdíkovIndián vyhodí míč do vzduchu vzhůru a zvolá jméno toho, kdo po odrazu od země míč chytí, můžeme začít v menších skupinkách a skupiny postupně spojovat „Zajatí indiáni „Obměna na mrkanou, děti stojí ve dvojicích v kruhu jeden je zajatý a sedí ve dřepu před svým hlídajícím indiánem. Ten smí koukat indiánovi pouze na záda a v momentě, když chce utéct jej chytá. Ten kdo mrká, vysvobozuje zajatce, se představí svým jménem a mrkne na některého ze zajatců, ten se snaží, co nejrychleji utéct ze zajetí. 
Výprava do okolí : Poznávání okolí- indiánský běh Škola v přírodě je motivována hrou na indiány. Hlavním cílem projektu je seznamování dětí se způsobem života jiných kultur, rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách, rozvoj řečových schopností, komunikativních dovedností a tvořivosti, posilování smyslového vnímání a především získání citového prožitku a utvrzení se v pocitu sounáležitosti se světem, přírodou a lidmi. Každý den budou děti plnit nejrůznější úkoly, budou se seznamovat s životem indiánů, procvičovat pohyb v přírodě, pěstovat fyzickou zdatnost a dovednost zacházet s indiánskými předměty při lovu bizonů a ryb. Rozdělávání a příprava ohně, zhotovení si svého kostýmu. Podporování v přátelství různých kmenů při soutěžení, stopování, skrývání , ale i logickém uvažování při orientaci v přírodě. Zakreslování do mapek a procvičování paměti. Pohybovou součástí je i cvičení síly a odvahy, indiánský běh, házení šiškou do dálky i na cíl, hry na orientaci v prostoru, překonávání nelehkých překážek v přírodě. Za každý den po splnění úkolů dostane každý indián na svůj náhrdelník jeden kančí zub . Očekávané výstupy: Časový rozsah: / škola v přírodě / Věková skupina: 5 - 6 let
1.den Kančí zub za zručnost
Dopoledne :- Cesta do Zdíkova , utáboření.
- Setkání na posvátném území u totemu.
Před 500 lety se tři španělské lodě, jimž velel Kryštof Kolumbus, přeplavily přes Atlantský oceán a dorazily k neznámé pevnině. Kolumbus byl přesvědčen, že se dostal do Indie, a tak domorodce, s nimiž se setkal, nazval indiány. Ve skutečnosti doplul k jednomu z ostrovů poblíž velkého kontinentu, o němž Evropané tehdy ještě nevěděli, že existuje. Tento světadíl byl později pojmenován po dalším moře plavci Ameriko Vespuccim - Amerika. Předkové indiánů přišli na americký kontinent dávno před tím, ve skupinách jako lovci. Pravděpodobně táhli za stády zvěře. Asie tehdy byla spojena s Amerikou a oni tak mohli přejít z jednoho kontinentu na druhý. Obyvatelé Asie a indiáni si byli velice podobní. Měli stejnou barvu pleti, tvar očí, vystupující lícní kosti, černé vlasy. Postupně vytvářeli kmeny, které žily na společném území, mluvily stejným jazykem, měly stejné zvyky a hlavně žily v souladu s přírodou. Prérijní indiáni dostali své jméno podle prérií. Jsou to velké pastviny uprostřed Severní Ameriky s bizony, zdivočelými koňmi (indiáni jim říkali mustangové a naučili se na nich jezdit). Z kožešin a kůží si vyráběli oblečení a velké stany - "týpí". Vyráběli si různé nástroje z kostí a rohů zvířat. Živili se lovem zvířat a sběrem plodin. Uměli se výborně plížit a maskovat. - vymyslet si své indiánské jméno- přezdívku
- náčelnická jména
- vymyslet si název svého kmene
př.: Zpívající vodopád, Blankytná obloha, Měsíční kámen, Sluneční paprsek, Jasná hvězda, Rudý mrak, Rychlá antilopa, Silný bizon, Rychlý šíp, Lehký vánek, Letící střela, Šedý vlk, Ohnivý kouř, Jezerní květ, Bílá tlapa, Bílé pírko, Bílá vločka, Bystré oko, Letní bouře, Veselá tvář, Bystrý orel, Žlutý vlk, Bouřlivá voda, Ohnivá řeka apod. Odpoledne:- zhotovení kostýmu
- samostatné vybarvování barvami na textil / výroba indiánského trička
- děti si vybarví bílé tričko z domova ,tvoření dle fantazie, různé tvary, barvy na textil

Hry na seznamování s indiánskými jmény :Vytleskávání v kruhu svých jmen s pohybovým doprovodem, děti každé jméno zopakují a předvedou daný pohyb.Obměna hry otec Abraham měl sedm synů S míčem- / vyhození, chytání / -Indián hází míč náčelníkovi a představí se svým indiánským jménem-Indiáni si hází míč vzájemně a každý, kdo chytí míč řekne své jméno, po té volí dalšího-Indián zvolá jméno toho, komu chce míč hoditPři smluveném signálu / písknutí/ se musí všichni okamžitě schovat, tak , aby je nikdo neviděl Večer: - představení jmen indiánských kmenů a indiánů, udělování kančích zubů 1. kančí zub za zručnost, vysvětlení jak bude vznikat indiánský náhrdelník každý večer za splněné úkoly.
2. den Kančí zub za zdárný  dopoledne - setkání u totemu na posvátném území / cvičení „ Pozdrav slunci „/
Indiánské šperky - navlékání přírodnin, barevného papíru, těstovin na niť nebo provázek: Indiáni se hojně zdobili krásnými šperky z kostí zvířat, per ptáků, přírodnin, různými kroužky a pásky, které je měly nejen krášlit, ale také chránit před zlými duchy. Zdobili si každé volné místo na těle, protože v parném létě měli horní část těla až do pasu neoblečenou. Indiánské talismany:- skleničky s překvapením - do malých skleniček od léků si děti mohou nasbírat různá semena, sušené bylinky, kamínky, korálky, různobarevný písek, sklenička se uzavře korkovou zátkou a pomocí provázku nebo proužku kůže zavěsí na krk;
- pytlíčky naplněné vonnými bylinkami, pytlíčky z kousků kůže, koženky nebo látky, kruh z látky proděravíme po jeho celém obvodu, dírkami provlékneme provázek, vzniklý pytlíček naplníme sušenými bylinkami nebo sušeným ovocem atd.:
odpoledne Indiáni považují všechna zvířata za své bratry. Nezabíjejí je bez důvodu a v nadbytečném množství. Duchové zvířat by se rozhněvali a zvířata by se už nikdy neobjevila. Lovci se před každým lovem omlouvají duchům zvířat a odprošují je tancem. Při tanci vrhají oštěpy do obrazu bizona nakresleného do písku. Věří, že lovec, který zasáhne nakreslené zvíře, zasáhne jej i ve skutečnosti.Bizon je mohutné zvíře, dlouhé až tři metry. Kdysi se obrovská stáda bizonů potulovala po prériích a byla hlavní obživou indiánů. Jejich kůže využívali na oblečení a stavbu stanů. Mají huňatou dlouhou srst, která před létem opadává. Letní srst je pak mnohem kratší. Jsou to zvířata společenská, tvoří velká stáda, aby počátkem zimy "buvolími cestami" táhla za potravou na jih a v létě opět opačným směrem. Dnes jsou to chráněná zvířata.
- zkouška indiánského postřehu
- rozmístění obrázků po lesní cestě 200m, děti se snaží zapamatovat co nejvíce obrázků a na konci cesty, sdělí náčelníkům, co si zapamatovaly
- lov bizonů- házení na cíl- trefování šiškou na bizony připevněné na stromech každý má určený počet šišek
- „ Boj o kořist „ vdostatečném určeném prostoru přístupném všem družinám / louka, mez../je rozmístěn a uschován velký počet bizonů. Indiáni jsou na 3 družiny, a každá má svá ohraničená území, kam jiná družina nesmí. Na povel vyrazí indiáni na lov . Každý se snaží najít a přinést do svého území bizony . Indián unese pouze 1 bizona ! Na signál se hra zahajuje, na signál končí, pak je třeba spočítat bizony na každém území, která družina dosáhla největšího počtu.
Večer: rozdávání kančích zubů na posvátném území u totemu za zdárný lov. Indiánské písně s kytarou a vyrobenými nástroji. Hudební nástroje: - chřestidla z 0,5 l pet lahví - do hrdla pet lahve zasuneme tubu od rozpustných vitamínových tablet, láhev polepíme asi dvěma vrstvami natrhaných kousků novin a tapetovacím lepidlem, poté pomalujeme barvami nebo tuby polepíme samolepicí tapetou, lahve naplníme rýží, hrachem, korálky atd. a uzavřeme korkovou zátkou;
- chřestidla z krabiček od zápalek, které naplníme a polepíme barevným papírem;
- bubínky z krabiček od sýrů - výtvarně zpracovanou krabičku od sýrů připevníme na bambusovou tyč, uprostřed krabičky je provázek, na kterém je navlečen korálek, který ťuká o stěny krabičky:
Nejdůležitějším indiánským hudebním nástrojem byla chřestidla. Nebyl jediný kmen, který by tento jednoduchý nástroj neznal. Vyráběla se z namočené bizoní kůže, ze které se ušila kapsa a naplnila mokrým pískem do kulovitého tvaru - jako míč. Když kůže ztvrdla, písek se vysypal. Chřestidla se naplnila kamínky a připevnila se k nim držadla. Bubínky jsou potažené bizoní kůží, bohatě zdobené malbou. Kůže na spodní straně je připevněna zkříženými řemínky, za ty se nástroj drží, tluče se do nich dřevěnou paličkou obalenou kůží. Nástroje se také vyráběly ze dřeva, březové kůry a dokonce ze želvího krunýře. Žádná apačská slavnost se neobešla bez tance a zpěvu. Vydařený lov, volba náčelníka, složení zkoušky dospělosti - to vše se muselo pořádně oslavit. Tancem, zpěvem a hrou na bubínky indiáni uctívali přírodu a zvukem chřestidel zaháněli zlé duchy.
3.den- Kančí zub za stopování
dopoledne - seznámení se znaky stopování, pozorování obtisků svých stop, zvířat
- vytvářet směrové značky stopování z větví, kamenů a přírodnin
- určování světových stran podle slunce
- pozorování oblohy, lišejníků na stromech
- uschování vzácných posvátných předmětů pro další družiny na tajná místa a příprava stopových značek a indicií ve smyslu A-B, B-C, C-A
odpoledne- indiáni se rozdělí na 3 družiny, každá se vydává na cestu za uschovanými posvátnými předměty / indiánské talismany, šperky / podle dohodnutých stopových značek k tajným místům
Při stopování plní řadu úkolů : - poznávačka keře, stromy, byliny
- střelba šiškou na cíl
- pozorně prohlížej 1 minutu /série obrázků ve čtvercové síti /
- které značky byly na prvním obrázku ?
- přelézání lana zavěšeném na stromech
- přeskakování potoka
- plížení pod gumou mezi stromy
- vylézt na posed a zvolat své indiánské jméno
- přecházení klády
- území ticha
- obrázková zpráva, hledání schovaných předmětů
večer.: noční hra- cesta 200m po svíčkách až k šamanovi Thootoo pro starodávný rukopis starých apačů, kde se píše, kam zakopali svůj poklad. Šamanovo zaříkáváníSvolávám všechny mocné síly, svolávám všechny vodní víry. Vykouzlím rukou tmavé nebe, vykouzlím hvězdu, která zebe. Zažehnu oheň, který pálí, zažehnu slunce v modré dáli.
4. den Kančí zub za odvahu
Dopoledne - skládání a luštění rozstříhané šifry ve starodávném rukopise
Odpoledne Děti rozluštily zprávu starých apačů, kterou dostaly v noci od šamana Thootoo a vydaly se po značené cestě plné překážek a úkolů: Cesta za pokladem 1/siamský běh/ svázané nohy/ 2/slaňování 3/převádění přes temné území nepřátel /se zavázanýma očima za ruku /slalomem, přes překážky , dvojice se vystřídají 4/území ticha 5/rozeznávání zvuků zvířat 6/překážková dráha - přines vodu nemocnému příteli-chůze přes klády, přes lana, přelézání, podlézání s kelímkem s vodou7/přehazování šišek přes potok8/indiánský tanec s indiánskými jmény9/ hledání pokladu večer Setkání na posvátném území , rozdávání kančího zubu za odvahu, indiánské hry
5.den- Kančí zub za přátelství dopoledne- hry okolo totemu- indiánský pozdrav slunci
- náhrdelník z kančích zubů / vzpomínání na zážitky /
- paměťová hra „ co si přivezu domu z indiánské vesnice „
- odjezd
Indiánské hry:- hod barevnými kameny - hod do kruhu, 1 hráč - 5 kamenů, hráči se v házení kamenů postupně střídají, nejúspěšnější je ten, kdo umístí do kruhu nejvíce kamenů;
- "žabky" - dva ploché kameny, mohou být barevně odlišeny, na louce nebo měkké podložce uděláme jamku o průměru 30 cm, hloubce 10 cm, hráči hází "žabky" od startovní čáry a snaží se hodem umístit svůj kámen do důlku, pokud se tak nestane, vyhrává ten z hráčů, který umístí svůj kámen nejblíže středu důlku;
- sbírání listů - vyhledávání listů různých druhů dřevin, jejich přiřazování k jednotlivým druhům stromů, porovnávání velikostí, tvarů, barev, povrchu atd.;
- malba přírodninami na papír - byliny, listy atd.
Škola v přírodě Šumava Pokud máte zájem, velmi rádi Vám doplníme potřebné informace. Neváhejte nás kontaktovat i s nezávaznou poptávkou. Recepce hotelu tel. 388 426 139 nebo 603 704 895. Těšíme se na Vaše zavolání. Škola v přírodě Šumava |